Skupina WOMANIZER

Kořeny kapely hrající melodický hard rock sahají až do konce let 80tých, bývalého Československa, kdy skupina vystupovala až do roku 2011 pod názvem Deform. Viz níže Historie Deformu.

V roce 2011 pod sklonkem tragických událostí, smrti basáka Victorina Stiftera, který na koncertní šnůře na Kypru podlehl srdeční příhodě,se rozhodla kapela v čele s Henri Rosem, po náhlém přerušení koncertních výprav ukončit činnost kapely Deform.

Důvodem bylo již čtvrté úmrtí člena kapely Deform. Henri Rose se spíše začal věnovat skladatelským činnostem a působit jako nájemný hudebník, zejména na koncertních šňůrách, solo projektu GVG-George Vcala Group, na kterých se podílel jako textař a hudební skladatel, potažmo kytarista a doprovodný zpěvák, vocalisty Lifici Soubary..

V roce 2015 se Henri Rose setkal s bývalým klávesistou skupiny Deform Jurajem Hubertem, který v této kapele působil na přelomu let 80 a 90, až do rozdělení bývalého Československa, kdy využil možnost si vzít slovenské občanství vzhledem k svým východním předkům a usídlil se na Slovensku, kde se později proslavil především jako lovec talentů , manažer a skladatel slovenské skupiny Gladiator a lektor na bratislavské hudební univerzitě.

Po tomto setkaní byl Henri Rose přesvědčen Jurajem Hubertem, aby opět obnovil svoji hlavní hudební činnost, která vyústila v třetí sólový projekt Henriho Rose, který se rozhodl již nevystupovat pod svým uměleckým jménem Henri Rose, ale svým civilním jménem Henri de Werden.(Henri je vyhlášený milovník,je znám tím, že měl ve svém náručí více než dva tisíce žen. V hudební branži se hovoří o mnohem vyšším počtu.)

Vzhledem k negativním úmrtím a historii kapely Deform, změnili členové kapely název na Womanizer. :

Vznik kapely Womanizer se datuje k roku únor 2016 v seskupení : Henri de Werden / Vocals, Studios Guitar

Balthasar Eishold / Lead "casual" Guitar , od roku - ( 2020 )

Stephan Ginzel / Bass

Juraj Hubert / Keyboards,Manager

George Vcala / Drums
Michél Drysitzki /producent
Skupina Womanizer na podzim natočila zbrusu nové album pod názvem Uncover - cover details /Odkryté skryté detaily/, kdy se od října až do prosince r. 2016 vypravila na tříměsíční turné po Rusku a téměř každý den vystupovala za velkého úspěchu u tamního dámského publika,které především tvořilo tu největší část fanoušků.

V lednu 2020 bylo vydané nové album Social taboo /Společenská tabu/ v nezměněné sestavě. V roce 2020 vyjela kapela na world tour, kde zahrála kromě novinek i staré deformácké pecky. Změnou bylo to, že kytarový nástroj za lídra kapely začal od této doby zastupovat na Live-vystoupeních nově příchozí staronový člen (Deform) Balthasar Eishold

V roce 2024 kapela počátkem roku natočila v Německu album pod názvem Stay Single (Zůstat svobodný) v osvědčené sestavě.

Historie norského DEFORMu

V roce 1996 dostal Henri Rose nabídku natočit album ve Skandinávii a tuhle nabídku přijal. Za účasti držitele ceny (objev roku) Bodo Rasmussena jako poradce kapely a baskytaristy,byl přizván na klávesové nástroje Hans Haas, který později působil v kapele až do své smrti v roce 2002 a na bicí nástroje Justin Ho-Eklaier. Tehdy vzniklo anglicky nazpívané CD Emigration of love (Emigrace lásky).

Příchodem těchto uznávaných muzikantů a zkušeného francouzského producenta Michél Drysitzki se začínají psát řádky ze skandinávské historie tohoto hudebního uskupení. Díky experimentální povaze svého frontmana se kapela zapsala do historie řadou alb, přinášejících vždy odlišný styl.

Z této spolupráce vzniklo album Amnesty for Faithless (Amnestie na nevěru) , o rok později mini album Face to face (Tváří v tvář).

V nezměněné sestavě následovala i další alba : Stay in ecstasy (Zůstat v extázi) ), Embody of sex (Ztělesnění sexu) a The Arrogant world (Arogantní svět) , nejprodávanější album skupiny,až do roku 2009.

V roce 2001 odešel ze skupiny z rodinných důvodů Bodo Rasmussen. Tím kapela nabyla jiných rozměrů. Německý muzikant Hans Haas pozval na nahrávku alba Rock Thriller (Rockový nervák) další dva německé muzikanty. Album bylo společně natočeno v Hamburku jako nízkorozpočtové. Album sklidilo spíše uznání, než komerční úspěch. Po té kapela pomýšlela spíše na rozpad.

V roce 2002 jak ve své autobiografické knize Enemy Health (Nepřítel zdraví) popisoval Bodo Rasmussen :

( Potkal jsem na dovolené v Monte Carlu Henriho Rose s Hansem Haasem, kteří se utápěli v alkoholu a promiskuitou. Tolik propitých panáků a vystřídaných žen mě donutilo přesvědčit ty dva blázny, že show musí pokračovat dál.)

V té době bylo narychlo ušité album Strip Show natočené v Monte Carlu. Bylo to jediné album nazpívané ve franzcouzské verzi jako limitované album speciálně pro oblast beneluxu a francie.. Zvláštní bylo i tím, že bicí nástroje a dokonce i saxofon, zastoupil švýcarský šansoniér, 70-tiletý veterán Olaf Költzig. Album bylo dosti uznávané, avšak dnes je už spíše raritou a vzácností do sbírky skupiny Deform.

Vypadalo to na úspěšný comeback, jenže o dva měsíce později v říjnu 2002, tragicky zahynul Hans Haas. To byl podnět k ukončení činnosti i pro Bodo Rasmussena. Od té doby kapela nepůsobila na scéně až do roku 2005,avšak Henri Rose měl spousta hudebních nabídek k realizaci i skupinové spolupráci.

Je tedy nutno zmínit ,nejznámější počin Henri Rose v tomto mezidobí /2003/ a to duet s dánskou rockovou zpěvačkou Dana Huitula /pod titulem Deform/ a to oceněný song Love is forever ( Láska je věčná) na které se úspěšně podílel producent skupiny Deform, Michél Drysitzki. Po tomto úspěchu vznikla v roce 2004 první sólová deska Henriho Rose, album Charisma , která byla natočena v Lucembursku za produkce Michél Drysitzki a svým úspěchem nastartovalo nabídky na spolupráci k obnovení Deformu.
Tak se začala psát další úspěšná kapitola kapely. Z těch kdo stáli o spolupráci byli vybráni Alex Merinov (bicí) a Jarki Warzycha (piano). Po delším přesvědčování se opět navrátil i veterán Bodo Rasmussen. Tím byla kapela opět pohromadě a do díla se pořádně opřela albem New Romance. Toto album sklidilo obrovský a zasloužený úspěch a je jedním z nejuznávanějších alb skupiny Deform.

O rok později vzniklo album Zodiac (Zvěrokruh) natočeno v estonském Tallinu a v roce 2007 Feel Dizzy (Pocit závratě) natočené v Moskvě.

Po dvouleté pauze věnované spíše jen koncertování natočila v roce 2009 album Habeas Corpus.

Jako kdyby kapelu provázel stín smrti. Tragická nehoda tří hudebníků Bodo Rasmussena, Jarka Warzychi a Alexe Merinova kapelu doslova rozdrtila.

Vlivem těchto okolností byl Henri Rose přiměn k nahrání krátkého vzpomínkového alba Eternal Memories (Věčné vzpomínky). K nahrávce byli přizváni George Vcala (bicí) a klávesista Albrecht M. Domachowski. Basskytarový part si Henri Rose nahrál sám.

Skupina Deform se 08.10.2010 oficiálně rozpadla (bez většího vysvětlení rockové veřejnosti).
Skupina DEFORM ,(již jako reunion) zapracovala téměř po roce a půl na svém novém albu Cover details (Skryté detaily), volně navazující na poslední řadové album Habeas Corpus. Toto album bylo natočeno počátkem roku 2011 v Oslu a podíleli se na něm,už jen evropští muzikanti Henri Rose (zpěv, kytary, hudba a texty), George Vcala (bicí), Stephan Ginzel (bass) a (hudba), M.A.Domachowski (piano) a Marius jako zvukový poradce a Michél Drysitzki-producent.
Solové projekty po rozpadu skupiny Deform.
Na konci roku 2010 se rozhodl Henri Rose věnovat spíše sólovému projektu a desce, která vyšla ve švýcarsku v prosinci pod názvem THE WOMANIZER (Sukničkář) - na kterém spolupracoval George Vcala a nadějný klávesista Michail Kruškin. Kytarové a bassové tóny zaujmou jako vždy, když je osobně nahrál Henri Rose.

Očekávání fanoušků k novému CD skupiny Deform reunion nažhavil též ke konci roku 2010, bubeník George Vcala svým prvním vlastním solovým albem First strike under weist (První úder pod pás), kde se na této desce podíleli muzikanti Marius (Piano,bass-ex Thunderbolt) a Henri Rose (texty, kytary a zpěv).
Počátkem roku 2013 natočil bubeník kapely Deform reunion, George Vcala, po dvouletém koncertování druhé solové album In good company (V dobré společnosti). Na tomto album se objevil nájemný maltský zpěvák Lifici Soubara, žijící v Německu,který nazpíval album za asistence Henri Roseho. Album ihned v Německu sklidilo uspěch. Vynikající zpěv Lifici Soubary za doprovodu (backin vocals) Henri Rose, vzniklo moderní heavy-metalové dílo evropského formátu a vyvrátilo tak, všem škarohlídům názor, že lze natočit album evropské třídy, ve spolku dvou výborných zpěváků. Bezvadná kompozice na které se podíleli Henri Rose (druhý vocal, kytara) a Marius (Keyboards), dala albumu vetší sílu, než první projekt bubeníka George Vcaly, který toto album mistrovsky zahrál. Jako bassový kytarista byl přizván majitel studia Future, Nagles Kohler. V roce 2015 vzniklo hard rockové sólové album Henriho de Werdena - Live for debt (Žít na dluh), natočeno v březnu ve Vídni ve složeni Henri de Werden /zpěv,kytara/, Juraj Hubert /keyboards/. Pozván na tento projekt byl i bývalý baskytarista, známý spíše z koncertních vystoupeni skupiny Deform ,jmenovitě Balthasar Eishold a George Vcala a v podstatě to byla předzvěst kapely Womanizer.

Projekt se stal v Rakousku a Maďarsku , natolik úspěšný (zejména u teenagerovské části posluchačů), že se Henri de Werden rozhodl /jak už výše popsáno/obnovit nově kapelu a dostal tím impuls,založit skupinu Womanizer.
V roce 2021 pod rouškou pandemie,natočil zpěvák Henri a bubeník George ve Štrasburku své společné první mini album pod hlavičkou Werden & Vcala s názvem alba Lockdown time. Na konci roku 2021 natočil Henri de Werden své čtvrté solové album The Bigamist., které bylo vydané v lednu roku 2022. Na tomto albu se mimo zpěváka a kytaristy, frotmana kapely Womanizer podílel bassista Berg 'Z' Zizzu , bicmen George Vcala a klávesista Talon Gojo. Současně v době natáčení alba bylo nabídnuto Henri de Werdenovi k reunionu č.II. skupiny Deform a k natočení nové desky, více jak po deseti letech s tím ,že se vydání nové desky odložilo na neurčito. V lednu 2023 pod názvem War Condition (Válečný stav) byl natočen v německém Mnichově druhý co-project Werden & Vcala,za účasti bratrů Max a Eric Gerlach (bass a keyboards) a kytaristy Kevina Lamstry.